(podle ČSN 06 3090)

Význam použitých zkratek (řazeno abecedně):

ČSN 06 3090	ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), Příloha B (viz níže v textu)
ISPOP	Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (viz odkaz: zde)
MŽP	Ministerstvo životního prostředí ČR (viz odkaz: zde)
TAP	tuhá alternativní paliva: – podle ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy (viz níže v textu) – podle ISO EN 21 640 – Tuhá alternativní paliva – specifikace a třídy (viz níže v textu)
ZEVO	zařízení pro energetické využití odpadů

VÝHŘEVNOST VYBRANÝCH ODPADŮ z ČSN 06 3090

Máte alespoň základní představu o výhřevnosti některých odpadů?

Jak zjistit, zda má smysl konkrétní odpad využívat pro přípravu TAP?

Hledáte konkrétní odpady s vyhodnocením, zda je lze využívat pro přípravu TAP?

Chcete umět posoudit, zda má smysl konkrétní odpad využívat pro přípravu TAP?

Možná oceníte pomůcku z edice „Kvítkovy provozní taháky“, která Vám s tím pomůže:

Zdroj informace o výhřevnosti odpadů:

ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), Příloha B

kde najdete orientační hodnoty výhřevností, které se týkají odpadů napříč průmyslem, zemědělstvím a nezapomínají ani na komunální odpad a jeho složky. Nic víc, než objektivně měřitelná fakta (vč. metodiky, jak se k výsledku došlo)

Princip řešení:

Provedl jsem ale pár úprav, aby se to dalo lépe porovnávat s

• aktuálně platnou legislativou v oblasti odpadů a
• specifikací tuhých alternativních paliv (dle ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy)

hodnoty výhřevnosti jsem převedl na jednotky MJ/kg, protože je legislativa odpadů používá.

Vysvětlující poznámka:

specifikace tuhých alternativních paliv se v provozní praxi vyhodnocuje dle verze: ISO EN 21 640 – Tuhá alternativní paliva – specifikace a třídy

Proč to vysvětluji podle ČSN EN 15359, která je starší verzí té aktuálně používané ISO EN 21 640? 

Tuto část mají obě normy téměř stejnou (liší se pouze v hodnocení obsahu rtuti, což v níže uvedených příkladech nehraje žádnou roli). 

Cituji zde ze starší ČSN EN 15359 proto, že pro edukační potřeby má stejný základ, ale svoji formou je jednodušší k pochopení! 

Novější ISO EN 21 640 budu věnovat samostatný tahák (pro výrobce TAP), který je ještě v přípravě, ale princip specifikace TAP je stejný 😉

Pro Vaši lepší orientaci připojuji i tabulku s upřesněním klasifikace jednotlivých tříd TAP:

Proto jsem v níže uvedených tabulkách připojil ještě i označení “Kód třídy”, což je klíčová specifikace tuhých alternativních paliv (TAP) podle ČSN EN 15359 (Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy), kterou jsem dopočítal podle parametru:

• výhřevnost
• obsah chlóru

A proč to všechno?

Protože tím dostáváte odpověď na zásadní otázku:

Lze odpad využívat pro přípravu TAP?

K odpovědi potřebujete stanovit “Kód třídy” systému klasifikace dle ČSN EN 15359 pro tuhá alternativní paliva, které v níže uvedených skupinách bude určeno podle ukazatelů “výhřevnost” a “chlor”:

Ukažme si to na ilustračním příkladu – když v níže uvedených skupinách odpadů najdete označení:

• NCV 5 znamená to “výhřevnost třídy 5” podle této tabulky
• NCV 5 znamená to, že pro TAP nemá žádný smysl (bude označeno červeně)
• Cl 5 znamená to “chlor třídy 5” podle této tabulky
• NE, znamená to, že v daném ukazateli nevyhoví ani nejnižší třídě 5 a pro TAP nemá žádný smysl (bude označeno červeně)
• nebude zájem, znamená to, že pro TAP nemá žádný smysl – teplárna to nevezme a na skládku to po 01.01.2030 nesmí – tak to asi budeme vozit před budovu MŽP, aby si toho legislativního zkratu někdo vůbec všimnul 😉

Zbývá dodat, že ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), Příloha B, neobsahuje údaj o obsahu rtuti, který je také jedním z ukazatelů ovlivňující výslednou hodnotu “Kód třídy” pro TAP.

Co by to bylo za přehledy, kdybyste je neměli s čím porovnat?

Když Vám někdo napíše vedle sebe hodnoty výhřevnosti

100

50

25

20

15

10

3

[MJ/kg]

tak Vám to asi moc neřekne.

Jak konkrétně si představit meze uvedených výhřevností?

Když přidám stručný přehled nejznámějších paliv a jejich výhřevností (pouze pro srovnání) a jejich výhřevnost vyhodnotím podle ukazatele “Kód třídy” pro výhřevnost (podle systému klasifikace dle ČSN EN 15359)

zdánlivě to nedává žádný smysl, dokud je mezi sebou neporovnáte s tabulkou:

(upozorňuji: obsah chloru a rtuti teď nehraje roli).

Pak si teprve uvědomíte skutečný význam rozpětí hodnot jednotlivých tříd výhřevnosti TAP.

V souvislosti s očekávanou energetickou krizí je zajímavé porovnání výhřevnosti výše uvedených paliv se směsným komunálním odpadem:

Jak vidíte, směsný komunální odpad může za určitých okolností mít výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím (komentováno níže v textu).

Proto dále v textu uvádím pár konkrétních příkladů a chci je pro Vaši lepší představu porovnat mezi sebou.

Možná Vás překvapí, že energeticky využitelných odpadů je mnohem více! A v provozní praxi se běžně produkují.

Jenom pro pořádek: to, že jsem uvedl příklad nějakého odpadu ještě neznamená, že ho chci za každou cenu spalovat 😉

Ukázky s vyhodnocením, zda lze odpad využívat pro přípravu TAP

ČSN 06 3090 obsahuje tyto charakteristické skupiny odpadů:

• průmyslový odpad – tuhý
• průmyslový odpad – kapalný
• zemědělské a potravinářské odpady
• komunální odpad

(řazeno dle ČSN 06 3090, hodnoty výhřevnosti jsou orientační, vhodnost je posuzována podle třídy NCV a třídy Cl)

A teď si je probereme podrobněji:

---

POZOR, systémová chyba v nové legislativě!

Výše jsou uvedeny tabulky s hodnotami výhřevnosti některých vybraných odpadů. Ale teď je třeba na chvíli odbočit trochu stranou.

Vše souvisí s § 36 odst.5 písm. a) a § 40 odst.1 písm. a) zákona č.541/2020 Sb. (o odpadech).

Ať to nemusíte hledat, tak jsem Vám připravil malé připomenutí:

§ 36 odst.5 písm. a) zákona č.541/2020 Sb. (o odpadech) 

Odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpad, nesmí být předány k odstranění, s výjimkou odpadu vzniklého při jejich zpracování, pokud

a) je jeho VÝHŘEVNOST v sušině NIŽŠÍ než 6,5 MJ/kg 


§ 40 odst.1 písm. a) zákona č.541/2020 Sb. (o odpadech)

Provozovatel skládky nesmí od 1. ledna 2030 na skládku ukládat odpady,

a) jejichž VÝHŘEVNOST v sušině je VYŠŠÍ než 6,5 MJ/kg

Takže si výše v textu všímejte rozmezí mezi 6,5 až 9,99 MJ/kg (v tabulkách označeno červeně), které nový zákon o odpadech zcela opomíjí!

A tady se dostáváme k zásadní otázce, která se ukazuje být v budoucnosti největším problémem:

MŽP nesmyslně nastavilo limit výhřevnosti pro skládkování ve vztahu k ČSN EN 15359

V čem ta nesmyslnost direktivního omezení legislativců MŽP spočívá?

Je to prosté: jejich neznalost odborných norem se plíživě stává nelichotivým standardem “státní továrny na legislativu” 🙁

Důkaz:

Nikdo na MŽP se neobtěžoval podívat na to, co je uvedeno v ČSN EN 15359 (TAP - Specifikace a třídy), část 7 (Klasifikace), Poznámka 6:

"TAP by se nemělo používat jako palivo, pokud je jeho spálením vyprodukováno méně tepelné energie, která se získá k využití, než energie použitá ke spálení TAP (a tím nevyužita). To může například zabránit použití třídy NCV 5 v zařízeních vyžadujících vyšší minimální NCV pro rekuperaci energie."

To je natolik zásadní okolnost, že by měla být v legislativě odpadů urychleně ošetřena!

Ale to by museli tu normu na MŽP znát a ne bezmyšlenkovitě opisovat limity z různých zemí EU bez znalosti provozních souvislostí 😲

Pro Vaši lepší orientaci zopakuji tabulku s upřesněním klasifikace jednotlivých tříd TAP a hned to sami uvidíte:

a můžete ji porovnat i s její novější verzí (ISO EN 21 640 – Tuhá alternativní paliva – specifikace a třídy), liší se jenom u obsahu rtuti:

Z výše uvedeného textu a z porovnání hodnot této tabulky je patrno, že:

• třída NCV 5 znamená, že průměrná hodnota výhřevnosti je rovna nebo větší 3 MJ/kg, přesněji je v rozsahu: 3 až 9,99 MJ/kg
• pro odpady s nízkou výhřevností je to zásadní systémový zkrat, pokud uvážíme, že na skládku od 1.1.2030 nesmí odpady, jejichž VÝHŘEVNOST v sušině je VYŠŠÍ než 6,5 MJ/kg
• v odpadové legislativě je hrubá systémová chyba – nemělo by to MŽP ve spackané nové odpadové legislativě urychleně dořešit?

Frakce s výhřevností 6,5 až 9,99 MJ/kg je pro TAP neřešitelná!

Tento nesmyslný limit výhřevnosti je ranou pod pás všem, kteří se léta snaží o intenzifikaci sběru a úpravy složek komunálního odpadu. I o tom jsou tolik diskutované výměty z dotřiďovacích linek.

Pak je třeba si položit onu nerudovskou otázku: Kam s ním?

---

Důsledky pro sběrné dvory a dotřiďovací linky

Každý si může udělat konkrétní představu o energetickém potenciálu uvedených odpadů. Ale také o rozmezí hodnot mezi 6,5 až 9,99 MJ/kg.

Frakce odpadů tohoto rozmezí hodnot legislativcům “vypadla” z logiky předpisů, což v budoucnu bude působit značné potíže!

Nevěříte tomu?

Myslíte si, že se to týká jenom několika ojedinělých případů? Máte pocit, že ZEVO upřednostní spalování odpadu před energetickým využitím?

Níže jsou uvedeny ilustrační příklady těch nejtypičtějších odpadů, kterých se to týká. Přesvědčte se sami!

Připomínám, že jsem udělal pár drobných úprav, aby se to lépe porovnávalo:

• hodnotu výhřevnosti převedl na jednotky MJ/kg, zvláště si všímejte rozmezí mezi 6,5 až 9,99 MJ/kg (hodnoty označeny červeně)

Vytipujte si odpady, které lze očekávat ve výmětech z dotřiďovací linky směsného komunálního odpadu nebo ze sběrných dvorů.

Jenom pro pořádek: to, že jsem uvedl příklad nějakého odpadu ještě neznamená, že ho chci za každou cenu spalovat 😉

Myslím, že Vás možná některé údaje o výhřevnosti odpadů i překvapí:

---

Shrnutí hlavních důsledků výše popsaných chyb z dílny MŽP

S dostatečným předstihem (od první poloviny roku 2021) opakovaně na různých místech upozorňuji, že je třeba dořešit:

1. Kdo opraví výše popisované hrubé chyby nové odpadové legislativy a jak dlouho to bude trvat?
2. Kam budeme dávat odpad, který od roku 2030 na skládku nesmí a do TAP se nehodí? (např. hřbitovní odpad, inkontinenční pomůcky)
3. Co s nekvalitním odpadním dřevem mají sběrné dvory dělat? (teplárny o něho nestojí už teď)
4. Co mají dělat zdravotní a sociální zařízení s inkontinenčními pomůckami, když jsou od spalovny 50 km a na skládku od roku 2030 nesmí?
5. Opravdu jsme museli zkrátit lhůtu požadovanou EU z 2035 na 2030?
6. Proč se MŽP v prováděcích předpisech více neodvolává na technické normy ČSN, harmonizované s EU? (mnohé by bylo jednodušší)
7. Stihneme se připravit, když u nás vydání legislativních předpisů trvá tak strašně dlouho a jejich kvalita je čím dál tím horší?

---

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Pořád jsou legislativci na svoje dílo hrdí? Možná by to měli ještě zvážit… 😉

Naše země není na takové experimenty připravena, EU také ještě ne a proto má termín na přípravu infrastruktury do roku 2035.

Ale Hujerové z MŽP to nastaví na rok 2030, my na to přece máme, ne?

EU to žádá až od roku 2035, nemyslíte, že je k tomu nějaký důvod? ☹

---

Máte tip na vylepšení / doplnění této stránky?