Jako první příklad jsem zvolil palčivé téma ostrovů z plastů, plovoucích v mořích a oceánech:

EU kritizuje plovoucí ostrovy plastů v mořích a oceánech

Ale když se na to podíváte blíže, je to jenom laciná blamáž populistů.

Proč EU neomezí nebo nezakáže odstraňování odpadů spočívající ve vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání do mořského dna?

Naopak na to Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.98/2008 (o odpadech) ještě oficiálně zavádí evidenční kód nakládání, označený:

D7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání do mořského dna

čímž to vlastně legalizuje jako oficiální způsob nakládání s odpady.

Vím, že existuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (viz odkaz: zde). Ale když si ji přečtu, odkazuje se na výše uvedenou Směrnici (ES) č.98/2008, která to přímo nezakazuje.

Tak co vlastně v EU chtějí, když nedokážou ani členským zemím zakázat vypouštění odpadů do moří a oceánů?

Fakt si myslí, že zákazem jednorázových plastových brček něco změní, když tiše tolerují ukládání odpadu do moří a oceánů v nesrovnatelně větším množství? Je to jenom modifikace "vesnice à la Potěmkin"...

Před časem jsem četl velmi zajímavou studii MPO ČR "Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů", ze které vyplynulo, že EU musí dovážet osmkrát tolik surovin (zdrojů), než jsou schopni vyvážet jako obchodovatelné komodity. A tihle "experti z EU" nám budou nařizovat, abychom na tom byli stejně špatně jako oni?

Odpady mohou částečně eliminovat nedostatek nerostných surovin a jiných zdrojů. 

Opravdu musíme nekriticky přejímat každý výkřik z EU, když systém našich sběrných surovin býval nejlepší v Evropě? 

Leccos umíme dobře a není třeba úplně všechno ničit nebo předělávat!

uvážíte-li, že rozhoduje podivná partička eurokratů, jejichž myšlení dostatečně demonstruje porovnávání zakřivenosti dovážených banánů, člověku je hned leccos jasnější

Pojem "cirkulární ekonomika" je jenom jiným výrazem pro oběhové hospodářství, které by mělo být pokud možno celistvou součástí systému opatření, označovaném jako "udržitelný rozvoj".

Z logiky jejích zastánců vyplývá, že jde o způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života zvyšováním efektivity produkce.

A s humorem sobě vlastním dodávám: s tím lidsky nemám problém (jak je patrno na níže uvedené ilustrační fotografii)

Teď zase chvíli vážně, ano?

Zjednodušeně lze k principům cirkulární ekonomiky říci:

• látky organického původu jsou snadno odbouratelné a neměl by být problém je navrátit zpět do přirozeného oběhu v rámci biosféry planety Země
• u uměle vyrobených látek je to jiné, ty by měly být používány tak, aby bylo možné jejich následné zpracování nebo degradace tak, aby jimi nebyla znečišťována biosféra planety Země

A to už je složitější, jak technicky, tak i lidsky. Nezapomínejme na to, že se mezi tím vytvořila určitá závislost daná např. tradičními odběratelskými vztahy (trvajícími několik let), ale třeba i spotřebitelskými zvyklostmi. Ty změnit nebude jednoduché.

Další problém je v tom, jestli je vůbec reálné, že lidstvo dokáže upustit od užívání některých materiálů. Jednak budou působit argumenty ekonomické (některé syntetické materiály jsou lacinější variantou), ale roli bude hrát i to, jestli se lidstvo dokáže bez některých materiálů obejít, případně najít ekvivalentní náhradu (předpokládám, že tady přijde na řadu plejáda argumentů, ale i výmluvy, včetně projevů obyčejné lidské lenosti, případně neochoty měnit zaběhnuté zvyklosti).

A narážet to bude i na technologické limity. Mám na mysli případy opětovného využití odpadů jako druhotné suroviny ve výrobním procesu.

Ilustrační příklad: recyklovaný papír může projít výrobním cyklem až sedmkrát a pak už to není možné.

Obdobně to platí i pro energetické využití: tepelnou energii je možno přeměňovat jen s určitým omezením a žádný cyklus nemůže být stoprocentně účinný. Asi těžko někdo překoná omezení, která definuje druhý termodynamický zákon! Proto jsem zastáncem názoru, že cirkulární ekonomika je částečně i lineární ekonomikou.

Někdy až dětinsky zarputilé popírání tohoto technologického limitu považuji za další podivnost.

Někteří ortodoxní zastánci cirkulární ekonomiky neradi slyší, že cirkulární ekonomika je částečně i lineární ekonomikou. Nechtějí asi připustit, že tepelnou energii je možno přeměňovat jen s určitým omezením a žádný cyklus nemůže být stoprocentně účinný, z energetického hlediska by to znamenalo porušit druhý termodynamický zákon.

...tady prostě neplatí ono okřídlené: NO LIMITS!

Myslím si, že jsou oblasti, kde by i cirkulární ekonomika měla projevit snahu o toleranci a v odůvodněných případech umožnit i výjimky!

Ilustrační příklad:  jednorázově použitelné pomůcky ve zdravotní a sociální péči

Nedávná "covidová" doba ukázala, že z hlediska zajištění akutní péče a tím souvisejícímu předcházení šíření infekcím, by mělo být umožněno se od těchto principů odchýlit. Takový pacient ale není jenom v nemocnicích nebo sociálních službách, ale často právě v domácí péči.

Takže např. jednorázové injekční sety i se stříkačkami je nucen odkládat do komunálního odpadu. Myslíte si, že každý je tam vhodí v pevném obalu, aby nikoho z obsluhy svozových firem nezranil? Zdaleka nejde jenom o diabetiky a jejich notoricky známé diabetické injekční sety:

Existuje i řada jiných aplikací, kterých se to také týká: já sám jsem si musel píchat předplněné injekce s přípravkem proti trombóze, které vypadaly velmi podobně a bylo jich 80 kusů.

A kam myslíte, že se dávají třeba některé vyřazené stomické pomůcky? Zabalí se do krycího obalu a dají se do komunálního odpadu! A co mají ti nešťastní a už dost osudem zkoušení pacienti dělat, když nemají jinou možnost?

Nemá žádný smysl to zakazovat nebo omezovat. vždyť tyto použité zdravotnické pomůcky nejsou o nic méně nebezpečnější, než běžně používané hygienické pomůcky, které v komunálním odpadu také nikdo neomezuje, ani nelimituje Kdyby to po obcích někdo požadoval, tak je zruinuje. To je tvrdá realita života - ať se to "cirkulárním ekonomům" líbí nebo ne.

...ve velkých městech, kde je spalovna na dosah, jsou jiné podmínky, nezapomeňte na to

Téma "cirkulární ekonomika" ale přináší i situace, které působí až komicky. Všichni o cirkulární ekonomice mluví, kdo ji nezná, je společensky považován za mrtvolu. Mladší zastánci odsuzují předcházející generaci stylem "jak jste to mohli dělat tak nevědecky" nebo "teď už se to vyřeší úplně novým způsobem a vaše staré uvažování už patří na smetiště dějin".

Opravdu je to tak?

Není. Již před druhou světovou válkou (okolo roku 1937) světoznámý podnikatel Tomáš Baťa veřejně prohlásil pro odpadáře nesmrtelný výrok:

„…ukaž mi tvoje složiště odpadků a já ti povím, jaký jsi hospodář…”

Je to už 85 let a pořád to platí. A ještě hodně dlouho platit bude! A proč?

Protože vycházel z praktických zkušeností skutečných hospodářů, kteří svoje vědomosti předávali po staletí z generace na generaci!

Tak co, "cirkulární ekonomové", už konečně chápete, že to, co nám nadšeně oznamujete jako žhavé novinky, bylo běžnou provozní praxí před 85 lety? Tato země má svoji tradici a úroveň, která nás opravňuje pokorně se nehrbit před každým eurokratem, co jenom papouškuje po jiných, jak se to má správně dělat!

Neznamená to, neučit se nové věci! Ale navázat na ten poctivý a léty prověřený základ vědomostí a zkušeností, nebát se seznámit s aktuálními tématy a pokud to bude třeba i oponovat. Nemusíme převzít každou hloupost. Máme z čeho čerpat, tak se nebojte o tu pravdu trochu bojovat!

Je třeba uznat, že Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.98/2008 (o odpadech) nastavila rámec odpadů tak, že je to obecně použitelné. Kdyby se do toho nezačaly zapojovat další aktivity a s nimi související předpisy. Jejich vzájemná kombinace vytváří ne příliš přehlednou a stravitelnou kombinaci požadavků. A to už zadělává na další problémy. Takových příkladů lze najít poměrně hodně. Je úplně jedno, jestli zrovna čtete skládkovou směrnici, směrnici o vozidlech s ukončenou životností nebo cokoliv jiného.

Ukázka nepřiměřené tvrdosti legislativy je dobře vidět na příkladu nakládání s azbestem:

Předpisy EU nerozlišují, o jakou geologickou modifikaci jde i přesto, že u rizika pronikání částic azbestu vzduchem do dýchacích cest (a dále do plic, kde se zabodává do plicních sklípků) hraje roli velikost částic azbestu. Modrá modifikace azbestu má zhruba stonásobně menší částice než ta bílá (dříve označována i jako "šedá"). A to už je rozdíl, který by měl být zohledněn. Kromě toho modrá modifikace je v západní části Evropy a šedá modifikace je v zemích tzv. "bývalého východního bloku", kam patří i ČR. Co to způsobilo? Železná opona, která to zajistila s vysokou spolehlivostí.

...ale přesto to EU nijak nezohlední, není něco špatně?

Máme schopné a chytré lidi. V Evropě patříme k těm, kteří si dovedou poradit s mnohými potížemi.

Je dobré vědět, že

Směrnici Evropského parlamentu a Rady může upřesnit národní legislativa...

...pak se teprve ukáže, kdo je papežštější než sám papež

Chápu, že byl někdo nucen něco změnit. Termíny, závazky, hrozby sankcí. Tomu lidsky rozumím. Ale podivnost je v něčem jiném:

Ukvapenost na úkor kvality

Největším neštěstím nové odpadové legislativy je zcela zbytečná ukvapenost jejího zavádění a naprostá nepřipravenost ze strany Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen "MŽP"). Prý nebylo možné alespoň o rok posunout účinnost nového zákona o odpadech.

Když si přečtete jeho přechodná ustanovení, zjistíte, že tomu vůbec nic nebránilo. Tak proč se to muselo tak ukvapeně schválit?

Je to prosté:

bylo třeba využít výhod právě vyhlášeného nouzového stavu a nátlakovým způsobem ve stylu "národní fronty" prosadit schválení, protože za běžného režimu poslanecké sněmovny (mimo nouzový režim) by takový legislativní paskvil nikdy neprošel - to na MŽP dobře věděli!

Nezapomeňte, že on by se totiž mohl někdo ptát: co jste tam vůbec těch několik let vlastně dělali?

Za co konkrétně berete platy z kapes daňových poplatníků, když výsledky vaší práce jsou více než žalostné? A tak se to musí schválit, abychom se měli čím pochlubit. Všude je třeba upozorňovat, jaké to bylo hektické období, co to dalo práce a zvýšeného úsilí.

Nepřipomíná Vám to někomu dobu nedávno minulou?

Nejhorší kvalita návrhů legislativy MŽP za posledních 30 let

Odborná veřejnost dostala pouhých 9 dnů (uprostřed vánočních svátků) na přípravu a implementaci nového zákona o odpadech a prováděcí předpisy ke dni účinnosti nebyly vydány. Původně měly být vydány "už v březnu 2021", s účinností od 1.4.2021 (s výjimkou Katalogu odpadů).

To se samozřejmě nestalo! MŽP se to snaží řešit vydáváním právně nezávazných metodických pokynů, jejichž odborná kvalita je přinejmenším diskutabilní, reálná použitelnost skoro nulová. Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Měl jsem možnost zúčastnit se připomínkování návrhů prováděcích předpisů a musím konstatovat jediné:

NIKDY za posledních 30 let nepředložilo MŽP tak zoufale nekvalitní návrhy prováděcích předpisů!

Nevěříte? Tak se podívejte na malou ukázku z návrhu "autovrakové" vyhlášky, která mluví za vše:

Odborná erudice autora je výsměchem odborné veřejnosti. Jak "něco takového" může pracovat na MŽP za peníze daňových poplatníků, nechápu.

Náhodný překlep je vyloučen, nesmyslný požadavek je na 10ti různých místech návrhu vyhlášky.

Koho zajímá, že nejčastěji se v provozní praxi používají váhy s váživostí do 30 tun (a více), úředně cejchovány s tolerancí od 10 kg, u některých pojezdových vah od 25 kg (a více)? Nikoho. Právě jsem objasnil podstatu věci.

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Je třeba konstatovat, že ve vyhlášce č.345/2021 Sb. (o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností) byl tento nesmysl na nátlak odborné veřejnosti opraven s účinností od 1.10.2021, t.j. 273 dnů po účinnosti nového zákona o odpadech. To je výkon!

A ten, kdo to do návrhu zmíněné vyhlášky zapracoval? Ten se tváří, že se nic nestalo. A jeho nadřízení na odboru odpadů MŽP taktéž.

Udělat to v komerční sféře, druhý den by byl viník už bez práce. Protože za odborné selhání tohoto formátu se tvrdě platí. Alespoň v provozní praxi, kde existuje něco jako osobní odpovědnost. Jinak by to nemohlo fungovat - tam k takovým "specialistům" mají nulovou toleranci. Kdyby to na MŽP fungovalo jak má, už bychom se bavili v minulém čase.

Je to o důslednosti a nekompromisních požadavcích na vzdělání a také na provozní praxi. Člověk bez provozní praxe je teoretik k ničemu.

Proto je kvalita legislativy tak žalostná - neznalost reálných provozních souvislostí se plíživě stává nelichotivým standardem "státní továrny na legislativu".

Všimli jste si, jak často MŽP používá pojem "vodohospodářsky zabezpečená plocha"? I v nově navrhované legislativě o odpadech je uveden.

Jen škoda, že aktuálně platný zákon č.254/2001 Sb. (vodní zákon, s účinností od 01.01.2002) téměř 20 let takový pojem už NEPOUŽÍVÁ

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Inu, na všetko nám treba špecialistov  

Zdá se Vám normální, aby se z nově vzniklých odpadářských povinností stal úkol nesplnitelné mise?

Ve filmové předloze si tyto mise hlavní představitel Ethan Hunt vždy sám záměrně vybíral a pokaždé v nich uspěl, okolnostem navzdory.

Ale odborná "odpadářská" veřejnost příliš vybrat nedostala...

Proto jsem se rozhodl níže v textu postupně aktualizovat seznam takových úkolů, aby bylo jasno, co tím myslím.

ilustrační příklad: metodiky MŽP požadují hlášení za rok 2021 a 2022 provádět podle dosavadních (tedy zrušených) předpisů

MŽP si zjevně neuvědomuje, že jedno z nových hlášení je i tzv. "nulové hlášení" pro zařízení k nakládání s odpady, které bylo "mimo provoz"

...ale metodikou MŽP zmíněné dřívější předpisy požadují v těchto případech ohlašovat jakékoliv nenulové množství   fakt borci, že?

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Za nový zákon o odpadech se pro účely tohoto článku považuje:

Zákon č. 541/2020 Sb., zákon o odpadech

platnost od: 23.12.2020, účinnost od: 01.01.2021 (9 dnů na implementaci), Částka Sbírky zákonů: 222/2020 (odkaz na Zakonyprolidi.cz)

Nedostatečná lhůta na implementaci

To, že odborná veřejnost dostala na implementaci pouhých 9 dnů uprostřed vánočních svátků, dostatečně prezentuje serióznost legislativců MŽP a to se ještě nebavíme o kvalitě tohoto předpisu, šitého zatraceně horkou jehlou! Kritika odborné veřejnosti je naprosto oprávněná!

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Co dělá z nové odpadové legislativy nedůstojnou frašku?

Chyby a nedodělky, které obsahuje nový zákon o odpadech z aktuální situace dělají nedůstojnou frašku na účet daňových poplatníků.

A co na to MŽP?

S až dětinskou naivitou si myslí, že vše vyřeší vydáváním svých metodických pokynů, ale zapomínají, že

• metodické pokyny MŽP nejsou nijak právně závazné pro firmy a podnikatelský sektor
• metodické pokyny MŽP nejsou nijak právně závazné pro obce a kraje (protože nebyly řádně zveřejněny ve Věstníku Vlády ČR dle zákona)
• jediným subjektem, kde by si mohlo MŽP vymiňovat "poslušnost", je Česká inspekce životního prostředí, není to trochu málo?

Přesto kdokoliv se může dobrovolně řídit těmito metodickými pokyny, pokud mu nevadí, že

• jednotlivé metodické pokyny si navzájem odporují
• vybízejí postupovat v souladu s již zrušenými právními předpisy, jejichž ustanovení jsou nezřídka v rozporu s těmi z nových předpisů
• jejich skutečný informační přínos je přinejmenším sporný (a to jsem ještě velmi zdvořilý a diplomatický)
• jejich reálná použitelnost v provozní praxi je téměř nulová (radí postupovat systémem "kočkopes", což způsobuje jenom zmatky)

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne? 😕

V novém zákonu o odpadech  (č.541/2020 Sb.) to začíná docela nenápadně v § 62 (Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem):

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.

Povšimněte si textu "místa pro oddělené soustřeďování odpadu".

Ti, na které se to vztahuje budu dále v textu pro zjednodušení označovat jako "podnikající osoba" i když se to týká i právnických osob, které nutně podnikat nemusí.

Jaký smysl má tyto odpady soustřeďovat odděleně? ŽÁDNÝ

Je to jenom další nesmyslné opatření od zeleného stolu, jehož autor prokazatelně nikdy nebyl v provozní praxi a tak neví, co mluví.

Dokážu pochopit, že MŽP chce zvýšit kvóty využití a recyklace odpadů. Zvýšení výtěžnosti u podnikajících osob je pro stát jistě vítaným bonusem.

Ale PROČ je požadováno oddělené soustřeďování odpadu, když to všechno stejně odveze jedna a ta samá svozová firma? Nic neřešící NESMYSL!

Ale to není všechno. Každé nesmyslné opatření si logicky vybírá svoji daň.

V tomto konkrétním případě se jedná o jasný důkaz toho, že kolektiv autorů předpisu vůbec netuší, o čem mluví:

• samostatně soustřeďované odpady by se měly také samostatně evidovat a následně i hlásit (pokud bude překročen ohlašovací limit)
• novým zákonem o odpadech není jasně stanoveno, kdo se v tomto konkrétním případě považuje za původce odpadů výše zmíněných odpadů
  • proto by měl platit § 5, který v odst.1 stanoví: "Původcem odpadu se rozumí ... každý, při jehož činnosti vzniká odpad"
  • ale v § 5 odst. 3 stanoví: "V případě komunálních odpadů a odpadů z obalů, s výjimkou odpadů z domácností, je původcem těchto odpadů vlastník nemovité věci, kde vznikají, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy s osobou, která by byla původcem odpadu podle odstavce 1, a nejpozději v okamžiku vzniku odpadu se stává vlastníkem odpadu." - takovou smlouvu má se zaměstnanci asi málokdo, že?
• prováděcí vyhláška č.273/2021 Sb. s tím ale nepočítá (přesněji: tento případ samostatně neošetřuje, takže platí společná pravidla)
  • jak asi pozná podnikající osoba v odpadkovém koši, zda to tam vhodil zaměstnanec z obce A nebo jeho kolega z obce B?
  • jak asi pozná podnikající osoba v odpadkovém koši, zda to tam vhodil zaměstnanec externí firmy provádějící servisní práce nebo třeba cizinec, kterého zajistila pracovní agentura a ani jeden z nich nepatří mezi kmenové zaměstnance?
  • pokud si kladete otázku, proč by to měl sledovat, pak byste měli vědět, že právě to po něm chce výše citovaná vyhláška!
• představa, že by samostatně soustřeďované odpady byly v samostatných sběrových nádobách a svozová firma pro ně jezdila samostatně je
  • neekonomická (doprava je největší položkou na faktuře za odvoz odpadů, jenom na MŽP to ještě nezjistili)
  • neekologická (když se bude pro uvedené odpady jezdit samostatně, tak přírodě opravdu prospějeme - to se Hujerům z MŽP povedlo)
  • nesmyslná (reálná množství dotčených odpadů od zaměstnanců budou pouhým zlomkem toho, co se z firmy běžně vozí)
  • nesplnitelná (kapacitu pro duplicitní jízdy na svoz zlomkových množství od zaměstnanců nemá nikdo)
• za zmínku stojí i to, že odpady se v konečné statistice za celou ČR zaokrouhlují na celé tisíce tun - takže to ve výsledku zaokrouhlí na nulu!

Už chápete tu nesmyslně škodící podivnost výše citovaného textu "místa pro oddělené soustřeďování odpadu"?

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Opravdu tohle na MŽP chtěli?

Nebyl původní záměr trochu jiný? 😕 

V novém zákonu o odpadech  (č.541/2020 Sb.) u výše zmíněného § 62 (Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem) ještě chvíli zůstaneme:

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.

Povšimněte si hlavně položky "biologický odpad".

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která produkuje komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.

Povšimněte si, že tady už položka "biologický odpad" nefiguruje. Ale proč? Vždyť obce ji ve svém systému obce podle § 59 a § 60 mít musí. A když se společně smluvně dohodnou, tak proč to komplikovat? A to ještě není všechno - těch podivností je v zákonu o odpadech daleko více:

Proč si § 62 a § 63 téhož zákona protiřečí?

Nadšení v lepší zítřky z Vás zaručeně rychle vyprchá, pokud se podíváte dále na § 63 (Povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelným odpadem)

(1) Biologicky rozložitelný odpad musí být zpracován přednostně v souladu s odstavci 2 až 5 nebo § 64 takovým způsobem, aby nedocházelo k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí.

Musíme si uvědomit, že právní úpravou pro ochranu zdraví lidí jsou především hygienické předpisy a případně i veterinární předpisy - ty částečně přesahují do oblasti nakládání s potravinami, které jsou živočišného původu.

Autoři nového zákona o odpadech asi netuší, že ve firmách jsou (podle platných hygienických předpisů a souběžně předpisů bezpečnosti práce) prostory související s jídlem a oddechem zaměstnanců, které zákoník práce upravuje jako přestávky v práci (§88) a povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (§236). Těmto prostorům se lidově se jim říká „kuchyňky“ nebo „kuchyňky pro zaměstnance“, případně „free zóny“. A je dobré připomenout, že tam platí hygienické předpisy, které souvisejí s Nařízením EPR č.852/2004 (ES), které je u nás spíše známo pod označením „HACCP“.

Zde je třeba vysvětlit, že Program k zajištění bezpečnosti poskytovaných stravovacích služeb zpracovaný dle postupů založených na zásadách analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP) se primárně vztahuje na provozovatele potravinářských provozů (např. povinnost dle čl.5, odst. 1 HACCP), ale její část „Zásady správné výrobní a hygienické praxe“ je hygienickou služnou analogicky vyžadována i na výše zmíněné kuchyňky (v rozsahu správné hygienické praxe pro uchovávání potravin).

Navíc, pokud ze zmíněné kuchyňky bude někdo odstraňovat odpady z jídel živočišného původu (tedy cokoli, co má společného s masem: zbytky masa, kosti, kůže…), tak se na něho vztahují i veterinární hygienická pravidla, která se týkají veterinární asanace dotčených živočišných produktů ve smyslu:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č.1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění

• Zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

Na to se asi trochu zapomnělo. A jak to mělo být správně?

V tom zákoně mělo být napsáno "biologický odpad rostlinného původu" s dodatkem, že to platí pouze tam, kde to není v rozporu se souběžně platnými hygienickými předpisy a vnitřními hygienickými standardy dotčených subjektů.

Dokazuje to, že kolektiv autorů nového zákona o odpadech je banda teoretiků, která by potřebovala nahnat alespoň na rok či dva do provozní praxe, aby alespoň tušila, o čem je řeč!

To, že si § 62 a § 63 zákona o odpadech navzájem protiřečí jsme si již vysvětlili výše v textu. Teď přijde to nejdůležitější: aplikace do praxe

Nikdo z kolektivu autorů zákona o odpadech si nepovšimnul jedné nikoliv nevýznamné maličkosti:

Pokud budete chtít sbírat složky bioodpadu, tak narazíte na jeden zásadní problém: na trhu dostupné nádoby na soustřeďování bioodpadu zpravidla nejsou určeny pro instalaci pro vnitřní prostory!

Zatím jsem nenarazil ani na jednu nádobu, která by byla určena pro instalaci ve vnitřních prostorech a současně splňovala výše citované hygienické normy!

Všechny běžně dostupné nádoby mohou být instalovány ve venkovních prostorech s tím, že každý, kdo je použil, řeší následné problémy s výskytem obtížnostního hmyzu a hlodavců v bezprostřední blízkosti těchto nádob!

To je ve vnitřních prostorech z hygienických důvodů nepřípustné!

Osobní odpovědnost za takové systémové selhání nenese opět NIKDO. Jako obvykle, ne?

Umí si někdo představit konkrétní umístění kontejneru na bioodpad nebo dokonce samotného kompostéru ve vnitřních prostorách administrativních budov, kuchyňkách pro zaměstnance v potravinářských provozech (např. mlékárna) nebo třeba v nemocnicích?

Vždyť tam platí zpřísněné hygienické předpisy a vy tam budete shromažďovat bioodpad, který bude zdrojem zvýšeného výskytu obtížnostního hmyzu, případně hlodavců? To Vás kontrola z hygienické služby asi pochválí!

Říkáte, že mohou tyto nádoby být venku a zaměstnanci si tam dojdou? 

Málokdy to je možné. Většina zaměstnanců nesmí opustit své pracoviště a krátit si již tak krátkou zákonnou pauzu docházkou ke kontejneru nemohou třeba jen proto, že by se museli dvakrát převlékat a mýt (t.j. cestou tam i zpět), což je nereálné zvládnout.

...zkusme si to představit v provozní praxi, třeba v konkrétních podmínkách přímo u Vás

Opravdu tohle na MŽP chtěli? Nebyl původní záměr trochu jiný? 😕 

Nový zákon o odpadech (č.541/2020 Sb.) zavádí i další novinku:

Oznámení o převzatých komunálních odpadech

Podrobnosti najdete v § 38 Vyhlášky č.273/2021 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady), který stanoví:

"Provozovatel zařízení oznamuje písemně údaje o druhu a množství převzatých komunálních odpadů od fyzických osob obci, na jejímž území odpad vznikl, na formuláři podle přílohy č. 19 k této vyhlášce."

Jenom škoda, že autor tohoto nesmyslu nečetl základní pojmy zákona o odpadech (č.541/2020 Sb.), které v § 5 odst.1 písm. c) stanoví, že původcem odpadu se rozumí:

"... obec od okamžiku, kdy osoba odloží odpad podle § 59 a 60 na místo obcí k tomuto účelu určenému"

Pro úplnost jen dodám, že i v komentáři k vyplnění zmíněné Přílohy č.19 Vyhlášky č.273/2021 Sb. je jasně uvedeno:

"...IČZUJ obce - uvede se IČZÚJ obce, kde byl odpad vyprodukován, když to nelze zjistit, pak se uvede IČZÚJ obce, na jejímž území se nachází zařízení ke sběru odpadů..."

Takže smysl související Přílohy č.18 Vyhlášky č.273/2021 Sb.

Způsob výpočtu plnění cíle obce

je touto hrubou systémovou chybou zcela znehodnocen, protože do "podílu odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu" započítává odpady, které evidentně nejsou té obce, která je vyhodnocuje!

😉

Jenom nevím, četl to po sobě na MŽP vůbec někdo?

Možná Vás také při čtení ve výše uvedené tabulce napadly různé otázky.

Já osobně považuji za největší pitomost to poslední, tedy § 89 odst.2:

• • povinnost poskytovatele zdravotních služeb písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí

A co je na tom špatně?

Kromě výše uvedeného je dobré si poctivě odpovědět minimálně na tyto otázky:

• • to myslíte opravdu vážně? text "v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta" znamená i to, že si někdo domů zavolá rychlou záchranou službu, ta přijede a měla by řešit "povinnost poskytovatele zdravotních služeb písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí"

• • jak to udělat u pacientů v akutní péči? pacient zemřel při předčítání písemného poučení a to bylo řádně zaneseno do jeho zdravotní dokumentace tak, že do kolonky "příčina smrti" bylo uvedeno: "nepřežil písemné poučení pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí" Opravdu autor tohoto legislativního klenotu nechápe, že záchranka přijela proto, aby mu zdravotníci zachránili život nebo zdraví a na písemné poučení není prostor? mimochodem: neposkytnutí pomoci je u nás trestným činem, ale hlavně, aby byl písemně poučen - je neuvěřitelné, že takový blábol vyjde ve Sbírce zákonů a nikdo si toho nevšimne

• • pokud je pacient dlouhodobě hospitalizován (např. léčebna dlouhodobě nemocných: LDN) tak je "ve vlastním sociálním prostředí pacienta", protože se zpravidla nepředpokládá, že by se vrátil domů - opravdu je to tak správně?

• • proč písemně poučit pacienta? nestačí u nádob s odpadem vyvěsit informační cedulku nebo mu předat informační letáček?

• • proč písemně poučit pacienta, když ve zdravotnickém zařízení s odpady prokazatelně nenakládá? péče je mu poskytována doma nebo v sociálním zařízení - když za ním musí dojíždět, tak se zjevně není schopen obstarat sám, proto za něj péči o domácnost (mimo jiné i o odpady) zpravidla řeší někdo jiný, ale hlavně že písemně poučíme pacienta to mobilní asistentka sociální služby nebo uklízečka v domově seniorů opravdu ocení

• • jak to udělat u pacientů - cizinců? zdravotník má řešit zdravotní péči a ne hledat tlumočníka

• • jak to bude dělat zdravotník - cizinec? školení v ukrajinštině asi ne každý náš pacient ocení - kromě toho, že nebude nic rozumět

• • jak to udělat u pacientů, kteří nejsou při vědomí? písemně poučit pacienta v bezvědomí mi připadá poněkud morbidní a zbytečné

• • jak to udělat u pacientů, kteří nejsou schopni vnímat či porozumět kvůli zdravotnímu stavu? (např. stařecká demence, jiná postižení)

• • jak u pacientů, kteří s odpadem nenakládají a jsou plně odkázáni na cizí péči? (např. pacient JIP nebo dlouhodobě ležící pacient LDN)

• • psát záznam (o poučení pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení) do zdravotnické dokumentace je stejná hloupost jako kdyby si někdo do originálu rodného listu psal, co má nakoupit cestou z práce!

• • tušíte kolikrát týdně (např. senioři, osoby s postižením) potřebují zdravotní péči? (za týden i několikrát, je-li to třeba)

• • a to při každé další návštěvě mají být znovu písemně poučeni? ona tam také chybí četnost, jak často se to má plnit

Dopsal bych tam ještě jednu otázku:

Ten, co to vymyslel s tím, co to pustil do schvalovacího procesu, byli oba dva opravdu při smyslech?

Co k tomu dodat?

Odborná úroveň našich legislativců je horší než se původně zdálo!

Proč tomu tak je?

Je to prosté:

• • největším neštěstím nové odpadové legislativy je zcela zbytečná ukvapenost jejího zavádění a odborná nepřipravenost ze strany MŽP

• • NIKDY za posledních 30 let nepředložilo MŽP tak zoufale nekvalitní návrhy prováděcích předpisů!

• • je to o důslednosti a nekompromisních požadavcích na vzdělání a také na provozní praxi - člověk bez provozní praxe je teoretik k ničemu!

• • proto je kvalita legislativy tak žalostná - neznalost reálných provozních souvislostí se plíživě stává nelichotivým standardem "státní továrny na legislativu"

• • většina chyb a nepřesností souvisí s tím, že to píše někdo, kdo to v reálném provozu NIKDY nepotkal!

• • poslední řádku tabulky (část vpravo) jsem přeložil do češtiny (označeno jako "Interpretace")

• • to, co je tučně, jsem přidal jako vysvětlení, které tam chybí

• • část označená jako "důvod" by se ve vyhlášce neuvádět nemusel, ten je jenom jako odůvodnění, jak se k tomu došlo

...na najednou to dává smysl, že?

Když už se to píše, nemohlo by to být srozumitelně?

Ne každý, koho se to týká, původnímu znění rozuměl!

Možná Vás také při čtení ve výše uvedené tabulce napadly různé otázky.

Já osobně považuji za největší pitomost to v § 72 odst.2 písm. e), tedy povinnost označovat soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče:

• • časem vzniku odpadu,

• • konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,

• • jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,

• • údajem o hmotnosti odpadu a

• • údajem o dalším způsobu nakládání.

A co je na tom špatně?

Z požadavku označovat pytle jasně vyplývá, že to musel vymyslet někdo, kdo to nikdy v životě nedělal. Ale popořadě.

Kromě výše uvedeného je dobré si poctivě odpovědět minimálně na tyto otázky:

• • nevadí, že pojem "čas vzniku odpadu" není zákonem ani vyhláškou definován, takže nikdo neví co tam psát?

• • je to čas, kdy se začne pytel plnit nebo kdy je zcela naplněn, případně oba dva časy?

• • vyplnit "jméno osoby zodpovědné za nakládání a označení" je neproveditelný úkon: ve zdravotní péči se zpravidla střídají 3 směny!
    Tedy směna: ranní, odpolední a noční. Koho z nich tam mám napsat, všechny tři?

• • co na to GDPR? víte, že ten člověk s tím nemusí souhlasit, aby tam bylo jeho jméno! Co tam dát jenom funkci: např. staniční sestra? a co tam neuvádět nic? ono to totiž nemá žádný smysl, protože tyto věci řeší interní směrnice, kterou všichni běžně používají

• • vyplnění hmotnosti odpadu lze zadat asi až po jeho zvážení, ne? Váhu pro pacienty některá oddělení mají, tam se vážit odpady ze zdravotní péče nesmí. Váhu na infekční odpad v odděleních poskytujících zdravotní péči budete hledat velmi těžko!

• • k čemu je "údaj o dalším způsobu nakládání", když to podle hygienické služby musí jen do spalovny? komu ta informace poslouží, když současně musí mít písemnou smlouvu s tím, kdo je oprávněn od nich ten odpad odebírat?

• • odkdy začne platit povinnost označovat? před naplněním nebo až po naplnění pytle?
    Pokud to bude někdo označovat po naplnění pytle, infikuje obsahem pytle sebe i erární fixu, kterou ten pytel popisuje. Tu si pak jistě uschová v náprsní kapse svého pláště (aby mu jí někdo neukradl) a tím vytvoří ideální podmínky k tomu, aby se ty patogeny mohli šířit vesele dál - kdo to proboha vymýšlí? Autora tohoto opatření okamžitě začít léčit!!!

• • jenom pro zajímavost: provozní praxe ukazuje, že samolepky se v chladicím boxu odlepují a upadávají - takže příliš nedrží

Co k tomu dodat?

Vyhláška č.273/2021 je v rozporu s Vyhláškou č.306/2012 i přesto, že na ni sama odkazuje!

Proč tomu tak je? Musím se zase opakovat.

Je to prosté:

• • největším neštěstím nové odpadové legislativy je zcela zbytečná ukvapenost jejího zavádění a odborná nepřipravenost ze strany MŽP

• • NIKDY za posledních 30 let nepředložilo MŽP tak zoufale nekvalitní návrhy prováděcích předpisů!

• • je to o důslednosti a nekompromisních požadavcích na vzdělání a také na provozní praxi - člověk bez provozní praxe je teoretik k ničemu!

• • proto je kvalita legislativy tak žalostná - neznalost reálných provozních souvislostí se plíživě stává nelichotivým standardem "státní továrny na legislativu"

• • většina chyb a nepřesností souvisí s tím, že to píše někdo, kdo to v reálném provozu NIKDY nepotkal!

Opravy a záplaty marně skrývající bezradnost a zoufalou nepřipravenost legislativců jsou nelichotivým standardem "státní továrny na legislativu".

Nějaké opravy prováděcího předpisu již proběhly, což jen dokazuje, že tento předpis byl vytvořen hodně horkou jehlou.

Posuďte sami - Vyhláška č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady:

A co bylo v původní Vyhlášce č.273/2021 Sb. vlastně opravováno? To Vás přesvědčí o zmatku a naprosté bezradnosti našich legislativců.

Pro pořádek: původní znění vyhlášky můžete stáhnout ZDE

Oprava č.1:

V příloze č. 4 části A (Seznam odpadů, jejichž ukládání na skládku, využívání k zasypávání, využívání jako technologického materiálu pro technické zabezpečení skládek nebo pro účely uzavírání a rekultivace skládek je omezeno) se měnil bod 11 v tomto rozsahu:

Máte podivný pocit? Pak si ještě jednou porovnejte znění opravované části provádějícího předpisu:

Nepřipadá Vám to stejné? Předložím důkaz vizuálním srovnáním:

Takže všechny ty tanečky byly jenom kvůli "odkladu" účinnosti, protože se ukázalo, že ta původní účinnost byla nereálná!

Myslíte, že to byla náhoda? Omyl. Následující část "Oprava č.2" Vás už nenechá na pochybách, že náhoda to určitě nebyla.

Oprava č.2:

Seznam záplat je poněkud širší, jedná se o 32 změn - většina se týká oprav věcných chyb nebo nereálných termínů.

Všechny bych asi uvádět nemusel, ne každý by vydržel až do konce. Celé znění změn vyhlášky najdete: ZDE

Několik si jich pro ilustraci citovat můžeme, co myslíte?

Jenom abyste si udělali představu, jak vypadá pravé nefalšované legislativní fušerství...

změna č.1:

změna č.8:

změna č.10:

změna č.13:

změna č.19:

původní znění:

opravené znění:

změna č.21:

původní znění:

opravené znění:

Určitě by Vám neměly ujít dílčí hodnoty ukazatelů

• • benzo(a)pyren

• • PAU

které musely být opraveny, protože nebyly reálně splnitelné (alespoň ne na této planetě).